Památky - Dačice

Dům se nachází v místech, kde byla v roce 1833 založena první rafinérie cukru na Moravě a o deset let později vyrobena první kostka cukru na světě. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko. V jeho prostorách jsou vedle hlavního sálu s kapacitou 400 míst k dispozici rovněž klubovny, učebny a komorní sál. U příležitosti oslav 160. výročí vynále-zu výroby kostkového cukru byla v roce 2003 na budově J. K. Radovi odhalena pamětní deska.

 

Stará městská radnice na Palackého náměstí byla postavena v roce 1559 původně jako jednoposchoďová dvoukřídlá budova s věží a třemi vysokými renesančními štíty. Radnice dvakrát vyhořela (1690 a 1721) a byla obnovena v roce 1723 zednickým mis-trem Francescem Camelim. Sedlovou střechu získala při poslední přestavbě v r. 1848. Na hlavním průčelí je klasicistní portál se znakem města. Radniční věž krytá barokní cibulovitou bání mnohé pamatuje. Vždy o jarmarcích a trzích zde Dačičtí vyvěšovali ruku s mečem jako znamení městského práva. Ta je dnes uchována v muzeu (v turistické sezóně je na radnici vyvěšována její replika). Dodnes však na věži visí zvonek, který svolával pány do rady, jindy zvonil umíráčkem tomu, kdo šel na popravu a jindy zase na začátek a konec jarmarku. Uvnitř budovy se zachoval široký mázhaus s hřebínkovou klenbou a další zaklenutá síň v přízemí, kde býval obecní šenk. Na radnici byla umístěna i obecní váha, solnice a nezbytná šatlava v radničním dvoře. Budova od roku 2003 slouží jako sídlo městského úřadu a je v ní rovněž umístěno turistické infocentrum.

 

Raně barokní kostel zdobí hlavní oltář – trojdílná vysoká architektura z roku 1681 s obrazem, který líčí zázrak - sv. Antonína Paduánského uzdravujícího jinocha. Obraz je vynikajícím uměleckým dílem dvorního malíře císaře Josefa I. Františka Michaela Rott-mayera. Kostel je bohatě vyzdoben pracemi místních sochařů a řezbářů, z nichž vynikají Matouš Strachovský a Matouš Kölbl, který v roce 1720 zhotovil kazatelnu a řezbami doplnil ojedinělé varhany známého dačického varha-náře Václava Pantočka z téhož roku. Na výzdobě klášterního kostela se podílel i malíř Josef Altmann z významné dačické malířské rodiny Altmannů.

 

Za řekou se nachází barokní dominanta města – areál františkánského kláštera. Byl postaven ve stylu raného baroka v letech 1600 – 64 a sousední klášterní kostel sv. Antonína Paduánského v letech 1672 – 77. Budovy kláštera i kostela jsou jednoduché stavby odpovídající řádovým pravidlům. Klášter, tvořený třemi jednopatrovými křídly, přiléhá ke kostelu. Uprostřed má kvadraturu, kolem níž probíhá v přízemí křížová chodba. Konventní knihovna s malbami stropu a malovanými výplněmi skříní z 18. století patří k nejlépe zachovalým prostorám původního kláštera. Ke klášteru a klášternímu kostelu vedou kamenné schody (52 stupňů), které byly postaveny a zakryty v r. 1772. Ve výklencích sloupů na tomto schodišti byly původně namalovány obrazy ze života sv. Václava, později byly zabíleny. Klášter není přístupný veřejnosti. Od roku 1998 patří Řádu bosých karmelitek, které jej trvale obývají.

 

Na severním konci Palackého náměstí se nachází městský renesanční palác, nazývaný dříve „panské obydlí", první ze dvou dačických zámků. Albrecht Krajíř z Krajku vystavěl tento tzv. Starý zámek s manželkou Magdalenou z Vřesovic v letech 1572 – 79. Vnější vzhled zámku zůstal vzácně neporušený – dvoupatrová budova je zakončena atikou pokrytou prejzy a opatřena cimbuřím. Sgrafitové kvádrování bylo restaurováno naposledy při celkové rekonstrukci v roce 1992 spolu s obnovením dvou původních klenutých síní v přízemí budovy. Starý zámek je sídlem Městského úřadu.

 

Zámek, který tvoří dominantu Havlíčkova náměstí, je poprvé doložen v r. 1591, kdy je v dačických pozemkových knihách uváděn jako novostavba. Dačice byly v 16. století centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit Starý zámek, který byl dokončen v r. 1579 a tzv. Nový zámek, který rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře (†1600) italský stavitel Francesco Garof de Bissone.