Historie - Hluboká nad Vltavou

Na místě dnešního zámku dal v polovině 13. století král Václav I. vystavět raně gotický hrad Hluboká. O původu názvu se vedou spory. Jedni tvrdí, že hrad získal svůj název díky svému umístění hluboko v lesích, jiní naopak prosazují názor, že se tak stalo kvůli výstavbě na skále nad hlubokým vltavským údolím. Která z teorií je pravdivá, to už se zřejmě dnes nedozvíme. Jisté ovšem je, že nedlouho po založení jej Přemysl Otakar II zastavil Čéčovi z Budějovic. Stalo se tak v roce 1260 a český král tím získal místo, na němž nechal v roce 1265 postavit město České Budějovice. V roce 1278 získal panství Záviš z Falkenštejna spolu s rukou královy vdovy Kunhuty. Ta ovšem brzy umírá a její syn král Václav II. nechal Záviše uvěznit. To se ovšem nelíbilo jeho přátelům, kteří se vzbouřili a požadovali jeho okamžité propuštění. Václav využil situace a vodil Záviše od jednoho vzbouřeného hradu ke druhému a pod pohrůžkou popravy Záviše nutil vzbouřence, aby kapitulovali. Až na Hluboké Závišův bratr Vítek neuvěřil hrozbě krále a hrad nevydal. A tak byl Záviš před Hlubokou sťat.

Na počátku 14. století byl hrad opět v držení českých králů a ti jej i nadále zastavovali. V roce 1356 Hlubokou vykoupil Karel IV. a ve svém díle Majestas Carolina ji přiřadil k hradům, které nesmějí být zastavovány. Jenže hned po smrti Václava IV. byla Hluboká opět zastavena, tentokrát Mikuláši z Lobkovic. Za panování Jiřího z Poděbrad se majitelkou stává jeho žena Johanka z Rožmitálu a od roku 1475 její bratr Lev z Rožmitálu, který celé panství postoupil Janu Jencovi z Janovic.

V roce 1490 byla Hluboká opět zastavena. Majitelem se stal Vilém z Pernštejna, za jehož vlády došlo k přestavbě a výstavbě nového opevnění. Pernštejnové přinesli do oblasti nové druhy hospodářství, zejména pivovarnictví, vinařství, hornictví a zejména rybníkářství. Založili zde také několik rybníkům (např. Bezdrev).

V roce 1562 byl hrad prodán Jáchymovi z Hradce, který zahájil jeho renesanční přestavbu (1563-64). V roce 1598 mění Hluboká opět majitele. Byla prodána Bohuslavu Malovci z Malovic. Malovcům bylo panství zkonfiskováno v roce 1623 kvůli účasti na stavovském povstání. V roce 1628 prodal císař Ferdinand II. Habsburský celé panství Baltazarovi Marradasovi, vojevůdci, jenž přispěl k pádu Valdštejna.

V roce 1661 koupil Hlubokou a okolní panství Jan Adolf Schwarzenberg. Tím začalo téměř 300 let působení Schwarzenbergů na Hluboké. Za vlády jednoho z nejmocnějších členů rodu Adama Františka byl hrad v letech 1721-28 přestavěn do barokní podoby. Na přestavbě se podíleli mj. také pražský stavitel P.I. Bayer a posléze také italský architekt A.E. Martinelli. V roce 1802 se rozdělil rod na dvě větve: orlickou a hlubockou-krumlovskou. Za války o rakouské dědictví byl o panství obsazeno nejprve francouzskou a později pruskou armádou. K dalsí přestavbě došlo až v polovině 19. století za Jana Adolfa II., kdy zámek získal svou novogotickou podobu. Zámek se měl stát reprezentačním sídlem Schwarzenbergů. Návrh projektu vypracovali víděňský architekt F. Beer a schwarzenberský stavitel Deworetzsky. Nechali se inspirovat anglickým Windsorem. Objekt byl dokončen v roce 1871.

Po první světové válce byla Schwarzenbergům vyvlastněna část majetku (1922-23). Za druhé světové války obě větve odmítli spolupráci s nacisty a byli za to potrestáni zabavením všech statků. Během osvobození dne 8.5.1945 byla na zámku zavedena národní správa. V roce 1949 byl majetek Schwarzenbergů zestátněn a Hluboká se stává státním zámkem. Všichni členové rodu odešli do zahraničí.